Hubnutí s hnědým tukem

Minulý rok učinili vědci důležitý objev: hnědá tuková tkáň, který v sobě ukrývá mnoho energie a zajišťuje termoregulaci u dětí, se nevyskytuje pouze u těch nejmenších z nás. I dospělí ho mají (pokud mají ovšem to štěstí) a zdá se, že tato teplo produkující tkáň může mít značné metabolické dopady a vliv na různé rodinné sklony, například na naši tendenci přibírat váhu, když stárneme. „Pokud se nám podaří najít způsob, jak si udržet, rozmnožit nebo aktivovat hnědý tuk, mohla by to být jedna z možností, která by nás udržela štíhlé,“ myslí si vědci, kteří napsali řadu článků, jež se objevily ve speciálním dubnovém vydání časopisu Buněčný metabolismus.

„Je to nový metabolický svět, nyní můžeme klást otázky, které by nás před rokem ani nenapadly,“ říká Jan Nedergaard ze Stockholm University, autor jednoho ze zveřejněných článků.

Hnědou tukovou tkání se již dříve zabývala skupina několika výzkumníků, kteří studovali hlodavce a novorozené savce. „V té době byla jejich práce považování spíše za cvičení vědecké zvídavosti než za relevantní příspěvek k tématu lidského zdraví,“ píší v úvodníku Nikla Emambokus a Charlotte Wang, editoři časopisu Buněčný metabolismus.

To vše se změnilo, když vyšly tři články v New England Journal of Medicine, jež ukázaly, že dospělí mají buňky hnědé tukové tkáně na krku, kde, jak vysvětluje Sven Enerbäck z Göteborg University, mají jedinečnou schopnost bezpečně rozptýlit chemickou energii v teplo. Když trávíme mnoho času ve chladu, množství hnědé tukové tkáně, kterou máme, se zvýší.

Nyní publikované články provedly shrnutí všeho, co odborníci nyní vědí o těchto speciálních adipocytech a co je ještě dále potřeba zjistit. Enerbäck hodnotí nedávné důkazy pro výskyt hnědé tukové tkáně v lidech a uvažuje, jak nové technologie mohou umožnit další studie. Saverio Cinci a Andrea Frontini z University of Ancona popisují, jak se bílý tuk mění ve hnědý a naopak.

Bruce Spiegelman z Harvardu a jeho kolegové pokračují v diskusi hodnocením regulace vývoje hnědého tuku na molekulární úrovni. Rovněž nastínili důkazy, že hnědé adipocyty jsou svým způsobem více podobné svalové tkáni než bílým adipocytům. Leslie Kozak z Biomedicínského výzkumného centra Pennington pokládá otázku, za jakých okolností bychom mohli očekávat, aby hnědé adipocyty spálily extra kalorie. Nedergaard a Barbara Cannon zakončují sérii článků spekulací o poklesu množství hnědé tukové tkáně s věkem.

Články naznačují, že by hnědý tuk mohl být odpovědí na problém obezity, ať už jako řešení pro ty, kteří jí již trpí, nebo jako strategie pro prevenci tloustnutí. Možná je to tak jednoduché jako zhasnout termostat.

„Dnes máme možnost využít tento systém k redukci tělesné hmotnosti jednoduše snížením okolní teploty, což je analogické k tomu, když si jdeme zaběhat,“ píše Kozak. „Zítra bude slibu dosaženo rozvojem léků, které napodobují normální chladovou odpověď centrálního nervového systému tak, že zvětšují množství hnědých adipocytů v tukové tkáni.

Překlad: Pavla Čermáková