Hnojivo ze slepičího peří a oxidu uhličitého

Každoročně vyplýtváme miliony tun slepičího peří a také napumpujeme do atmosféry spoustu oxidu uhličitého. Když si ale dáme trochu záležet, tak bychom mohli namísto podezřelého odpadu a skleníkového plynu získat užitečné hnojivo.

Planeta Země vyprodukuje více než 5 milionů tun slepičího peří ročně. Většina skončí v různých zavážkách, kde se peří válí desítky let, aniž by se rozložilo. Changle Chen z Čínské univerzity vědy a technologií ve městě Che-fej a jeho spolupracovníci našli způsob, jak tuhle spoustu peří využít.

Navrhují péct peří tři hodiny při teplotě 600 stupňů Celsia a za přítomnosti oxidu uhličitého. Při takovém zacházení vznikne hydrogenuhličitan amonný, tedy hnojivo a potravinářská látka. Když se zahřeje na 60 stupňů Celsia, tak se z něj uvolní amoniak, z něhož lze vyrobit močovinu, tedy excelentní hnojivo. V dnešní době se při výrobě amoniaku spotřebují 2 procenta energie světa, kvůli energeticky náročnému Haber-Boschlově procesu. Podle Chena by se při získávání amoniaku ze slepičího peří část energie ušetřila.

Kromě hydrogenuhličitanu amonného při pečení peří vznikají i mikrokuličky uhlíku, z nichž je možné vyrobit vodě odolný povrch. Po přidání vhodného katalyzátoru z nich navíc vzniknou uhlíkové nanotrubičky, které lze využít ve spoustě zajímavých aplikací.

Walter Schmidt z amerického ministerstva zemědělství považuje výrobu hydrogenuhličitanu amonného nebo močoviny za skvělý nápad a zajímavé řešení pro ukládání uhlíku.

Zpracování peří podle Chena  ale není jedinou možností. Dají se z něho vyrobit plasty anebo třeba palivové články, případně rozličné kompozitní materiály s všestranným využitím, od tištěných obvodů až pro módu. Šlechtitelé se už také snažili vyrobit kury bez peří, nesetkali se ale s větším ohlasem.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: