GMO a víra

Biotechnologie se potýká s mnoha způsoby nepřátelské agitace a jedním ze směrů útoků je víra. Slyšíme velmi primitivní argumenty, že transgenese je „proti pánubohu", což není nic nového. Když vzlétly první vzducholodě, také se říkalo, kdyby Bůh chtěl, aby člověk létal, stvořil by ho s křídly. Nebo, že se člověku nepřísluší rovnat se andělům.

V podstatě jde o dva směry takto napadané biotechnologie: první je v oblasti lékařství a týká se asistované reprodukce a embryonálních kmenových buněk. Tato otázka je obšírně diskutovaná ve skriptech „Biotechnologie a společnost" oddílu 4, která jsou dostupná v sekci Učební texty na webu www.biotrin.cz . Druhý směr je zemědělská biotechnologie, zejména otázka transgenese (GMO) a potravin z transgenních plodin. Zde v poslední době došlo ke dvěma významným událostem.

V květnu 2009 Pontifikální Akademie Věd ve Vatikánu organizovala Studijní týden pod názvem Transgenní rostliny pro zabezpečení potravin v souvislosti s pokrokem. Mons. Prof. Marcelo Sánchez Sorondo, kancléř Pontifikální akademie, pozval 41 účastníků do sídla Akademie v Casina Pio IV. Již jména organizátorů programu byla výmluvná: Ingo Potrykus - „otec" zlaté rýže a Klaus Amman - známý guru biotechnologie.

Pro pochybovače, zda transgenese je slučitelná s křesťanstvím, je vhodné ocitovat závěry: http://www.vatican.va/roman_curia/pontifical_academies/acdscien/2009/booklet_transgenic_34.pdf

1.      Přes jedna miliarda lidstva je podvyživená, což naléhavě vyžaduje vyvinout nový systém zemědělství a nové technologie.

2.      Očekávaný přírůstek 2 až 2,5 miliardy do roku 2050 činí tento problém ještě naléhavějším.

3.      Předvídané důsledky klimatických změn spojených s nedostatkem vody pro zemědělství také ovlivní naše možnosti nasytit rostoucí populaci.

4.      Současná zemědělská praxe je neudržitelná, je spojena s obrovskými ztrátami zemědělské půdy a nepřijatelně vysokou aplikací pesticidů.

5.      Využití genového inženýrství a moderních molekulárních technik v zemědělství je příspěvkem k řešení těchto problémů.

6.      V podstatě těchto metod není nic, co by narušovalo bezpečnost takto vypěstovaných plodin.

7.      Vědecká komunita by měla být zodpovědná za vědu a výzkum vedoucí k pokroku v zemědělské produktivitě a snažit se, aby přínosy pomohly chudým podobně jako těm, kdo mají v průmyslových zemích vyšší životní standard.

8.      Zvláště je nutno podpořit, aby chudí zemědělci v rozvojovém světě měli v souhlase s místními podmínkami přístup k zdokonaleným plodinám vyvinutým genovým inženýrstvím.

9.      Výzkum takovýchto plodin má mít zvláště na zřeteli lokální podmínky a odrůdy a kapacitu každé země přizpůsobit tradici, sociální historii a administrativní praxi k získání a úspěšnému zavedení transgenních plodin.

Takové byly závěry nezávislé instituce, na základě kterých katolické církev stanovuje své pozice. Nicméně Jesuita Frederico Lombardi jako mluvčí Vatikánu prohlásil, že nemohou být považovány za oficielní stanovisko.

Mnohé chudé rozvojové země však nepatří do křesťanské, ale muslimské kultury. Tam příslušná autorita k tomuto tématu také formulovala jasné stanovisko. V prosinci 2010 proběhl v Penangu v Malajsii pracovní seminář Islámských Učenců a Expertů Moderní Biotechnologie (Islamic Scholars & Experts of Modern Biotechnology) pod názvem Agrobiotechnologie: Stanovisko Šaria. Také zde je vhodné uvést závěry (AgBioView, December 9, 2010, www.agbioworld.org).

1.      Islám a věda jsou komplementární a islám podporuje vědecké inovace prospěšné lidstvu. Moderní biotechnologie a genové inženýrství jsou důležité pokroky, zasloužící si podporu členů OIC (Organization of the Islamic Conference). Regulační opatření mají usnadňovat přijetí a využití geneticky modifikovaných produktů (GMP) zejména Muslimy. Genetická modifikace a GMP jsou halal, pokud zdroje, v nichž mají původ, jsou halal. Haram případy jsou omezeny na produkty odvozené z haram zdrojů, které si ponechávají svou původní povahu a nejsou podstatně změněny.

2.      Moderní biotechnologie a genové inženýrství jsou metody zdokonalování rostlin, a z hlediska šária se ve své podstatě neliší od jiných technik ke zdokonalování rostlin.

3.      K zajištění dostatku potravy máme islámský závazek vyzívat muslimské země, vlády, mezinárodní organizace a výzkumné instituce k podpoře výzkumu, vývoje a využití genového inženýrství a jeho produktů.

3a.    Podpora moderní biotechnologie a genového inženýrství je vzhledem ke jejich pozitivním vlivům na zemědělství a k naléhavosti zajistit potravu je považována pro muslimské společenství (Ummah) kolektivní povinností (Fardhu Kifayah) a nesmí být přehlížena z hlediska šária.

5.      Veřejné povědomí a vzdělání v moderní biotechnologii a genovém inženýrství vyžaduje nepřetržitý kontakt mezi islámskými učenci, vědci a veřejností.

6.      Průhledná a úplná informace musí být k disposici pro informované rozhodování zainteresovaných činitelů.

V listopadovém časopisu Vesmír se zamýšlejí Jaroslav Pánek a Jan Sokol nad vztahem evropské kultury a islámu. Z hlediska biotechnologie to pro Evropu nevypadá dobře. Už samotný souhrn obou konferencí ukazuje na mnohem komplexnější přístup ze strany islámu. Velký důraz se klade na informování veřejnosti a rozhodujících činitelů, což Evropa přehlíží. Zatímco muslimové budou nepochybně respektovat Stanovisko Šaria, v Evropě v rámci EOI (Evropské občanské iniciativy) už Greenpeace internetovou automatikou sebrali milion podpisů žádajících zákaz GMO. Kdo by toto chtěl vydávat ze projev demokratického charakteru evropsko-křesťanské kultury, musí pečlivě uvážit, co za něj vydává: v důsledku účinné demagogie 80 milionů Evropanů věří takovým nesmyslům, jako že snězením GM plodu se změní naše dědičnost. Není pak divu, že osmdesátina z nich na internetu dá svůj podpis na prefabrikovaný dopis Greenpeace. Tím se máme chlubit?

Autor: Jaroslav Drobník