Genoví editoři vyrobili myši s jediným editovaným písmenem DNA

Cystická fibróza, srpková anémie, Huntingtonova choroba, fenylketonurie. To jsou příklady onemocnění, která může vyvolat mutace v jediném nukleotidu řetězce DNA. Lidská DNA se přitom skládá z přibližně 3 miliard nukleotidů čtyř základních typů: adenin (A), cytosin (C), guanin (G) a thymin (T). 

Odborníci doufají, že se časem podaří tato onemocnění vyléčit tak, že prostě přepíšeme chybné písmeno DNA a nahradíme ho tm správným. Problém je ale v tom, že pro současný top genetický editor CRISPR/Cas9 je něco takového technicky dost náročné.

Tým badatelů korejského centra Center for Genome Engineering z institutu IBS (Institute for Basic Science) teď proto upravil editor CRISPR/Cas9 a s jeho pomocí vytvořil transgenní myši s jediným přepsaným nukleotidem.

Dnes velice úspěšný genetický editor CRISPR/Cas9 funguje tak, že vystřihne krátký úsek řetězce DNA a nahradí novou sekvencí. Korejský tým použil verzi „nůžek“ editoru, tedy proteinu Cas9, zvanou nickáza Cas9 (nCas9), kterou ještě fúzí spojil s enzymem cytidin deaminázou, jenž dovede vyměnit jediný nukleotid za jiný.

Badatelé takto vytvořili zbrusu nový nástroj pro editaci DNA, fúzní CRISPR/nCas9/cytidin deaminázu, a hned jej vyzkoušeli u myší. S tímto editorem změnili vždy jediný nukleotid v genomu myších embryí, buď v genu pro dystrofin (Dmd), který hraje roli v řadě fatálních genetických poruch svalů, anebo v genu pro tyrozinázu (Tyr), nezbytnou pro tvorbu melaninu.

V obou dvou případech byli úspěšní. Z embryí s přepsaným nukleotidem genu pro dystrofin vyrostly myši se svaly bez dystrofinu a z embryí se změnou písmene v genu pro tyrozinázu zase myši albíni.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: