Genom neandrtálky odhaluje křížení mezi lidmi

Doposud nejkompletnější sekvence genomu neandrtálců pochází z prstu u nohy ženy, která žila před 50 tisíci let na Altaji. Odhaluje dlouhou historii vzájemného křížení mezi minimálně čtyřmi různými typy lidí, kteří v té době obývali Evropu a Asii.

Montgomery Slatkin z Kalifornské univerzity v Berkeley, početný mezinárodní tým antropologů a genetiků a samozřejmě také nezbytný Svante Pääbo, jehož jméno představuje synonym pro objevy v paleogenetice, získali velmi kvalitní genom, který důkladně porovnali s genomy moderních lidí a také s genomy denisovanů.

Jejich srovnání ukázalo, že neandrtálci a denisované si byli velmi blízce příbuzní a že se jejich společný předek oddělil od linie moderních lidí před cca 400 tisíci let. Navzájem se pak neandrtálci a denisované oddělili asi před 300 tisíci let.

Denisované s neandrtálci už sice vymřeli, zanechali ale otisk v našich genomech, jako doklad občasného mezidruhového křížení, jehož jsme tehdy byli účastníky. Badatelé odhadují, že 1,5 až 2,1 procenta genomu moderních neAfričanů pochází od neandrtálců.

Své stopy zanechali v genomu dnešních lidí i denisované, podle všeho v některých populacích Oceánie a Asie. Již před časem vyšlo najevo, že původní Austrálci, obyvatelé Nové Guineje a někteří obyvatelé tichomořských ostrovů mají v genomech cca 6 procent denisovanských genů. Teď se ukázalo, že genomy čínských Chanů, dalších skupin z kontinentální Asie a také genomy původních Američanů obsahují nějaké 2 desetiny procenta z denisovanů.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: