Geneticky vylepšené myši mají čich na výbušniny nebo nemoci

Savci dovedou rozpoznávat různé pachy pomocí souboru senzorických neuronů a receptorů, které jsou umístěné v nose. Tyto receptory jsou nastaveny na specifické pachy a neurony pak přenášejí signál o čichových vjemech do mozku ke zpracování. 

V každém savčím nose je soubor určitých receptorů. Zatím ale přesně nevíme, jak se čichový orgán vyvíjí na molekulární úrovni a jak si neurony „vybírají“ receptory, s nimiž budou spolupracovat. Podle Paula Feinsteina z Hunter College na City University of New York zatím moc netušíme, jak jsou vlastně pachy kódovány v našem mozku.

Feinstein a jeho spolupracovníci se to teď snaží rozluštit. Používají k tomu myši a experimentují s jejich genomem. Vpichují do oplodněných myších vajíček DNA s vybranými receptory pro určitý typ pachu. Po několika pokusech se jim narodily myši, jejichž čichové orgány obsahují větší počet receptorů vyladěných na čichání pachu sloučeniny jménem acetofenon.

Feinsteinův tým otestoval geneticky vylepšené myši tak, že je vystavil působení acetofenu. Pomocí fluorescenčního zobrazování si vědci ověřili, že myši mají dotyčný receptor ve větším počtu, než je to u myší obvyklé. Takto vylepšené myši vycvičili, aby se vyhýbaly pachu, který se váže právě na tyto receptory. Ukázalo se, že když je acetofenon rozpuštěný ve vodě, tak ji geneticky vylepšené myši odhalí v koncentracích o dva řády nižších, než jaké zvládnou vyčmuchat běžné myši.

Geneticky vylepšené myši se superčichem by mohly nalézt zajímavé uplatnění. Nebylo by špatné je natrénovat na detekci výbušnin nebo na diagnostikování některých nemocí. Feinstein a spol. už pracují na komercionalizaci výsledků se společností příznačně pojmenovanou MouSensor.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: