GAUDEAMIAUS BIOTECHNOLOGIA

Denní tisk varuje, že nastává nedostatek přírodovědecky a technicky kvalifikovaných odborníků – a bude hůř. Nastupující generace zjišťuje, kolik dostává právník za zastupování firem či movitějších lidí, kolik berou manažeři správních rad, ředitelé a když jim to nevyjde, dostanou sice padáka, ale zlatého. Co je proti tomu ohodnocení mikrobiologa, který vedl tým k rozluštění genetické informace třeba mykobakteria tuberkulosy? Takovéto informace modelují výběr studijních oborů.

Postihne to i biotechnologii? Světlo naděje přišlo z Brna od sdružení Biomania (www.biomania.cz ). Je to iniciativa posluchačů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Klade si za cíl spojovat studenty různých přírodovědných a biomedicínských oborů na půdě univerzit(y) i mimo ni. Loni se sdružení rozhodlo, že udělá konferenci studentů pracujících s GMO. Zorganizovat konferenci není jednoduché. Kromě načasování, vyvážení témat, vhodné volby místa, ubytování účastníků, zajištění jejich kávových a obědových náležitostí potřebuje takové setkání dost peněz. Získat je od firem, které v biotechnologii podnikají nelze, konference by dostala nepříjemný nádech reklamy. Proto je nutno najít zcela neutrální sponzory, což právě nyní, kdy všichni šetří, není snadné.

Mládež má energii, povedlo se. Padlo další rozhodnutí. Akce bude mít dvě části: první bude vědecká, kde studenti budou referovat o svých výzkumných pracích a druhá bude pro veřejnost šířit věcné informace o transgenose. Dostala název GMO – Mýty a Legendy. Pedagogové a odborníci na ní slíbili účast.

Pro konferenci zvolili studenti velmi příznačné místo - Mendelovo museum v Brně, takže se zúčastnil i spiritus loci. Akce proběhla 8. a 9. dubna a měla velký úspěch. Sešlo se 43 aktivních účastníků a 58poslochačů. O všechny bylo vzorně postaráno. Z aktivních účastníků bylo kromě studentů Masarykovy univerzity 5 ze Slovenska, dále z Vysoké školy chemicko-technologické, z Palackého univerzity, Karlovy univerzity, Jihočeské univerzity, z brněnské i pražské techniky a z Biologického centra AV ČR. Také několik referujících posluchačů Masarykovy univerzity bylo ze Slovenska.

Ve vědecké části jsme vyslechli 20 referátů studentů. Tento program probíhající po oba dva dni do 16 hodin se skládal ze šesti sekcí, vždy zahájených úvodní přednáškou profesorů či starších vědců. První sekce byla mikrobiologická se čtyřmi referáty; měla pestrou tematiku přispívající jak k bioremediacím, tak k vývoji rostlin s toxinem proti broukům (např. proti kůrovci nebo bázlivci kukuřičnému). Pro vývoj nových technik představila biosensor a jeden referát ukázal, že Masarykova universita pokračuje v tradiční tematice kolicinů.

Další tři sekce zahrnující 10 referátů se zabývaly transgenosí a molekulární genetikou rostlin. Ukázaly teoretický výzkum transgenose a jejího využití nejen pro praktické vyústění molekulární genetiky, ale i jako nástroj k hlubšímu studiu fyziologie rostlin, třeba ke studiu rostlinných hormonů a rozmnožování rostlin. Přinesly také přehled o agronomii GM kukuřice, a faktická data o jejím vlivu na necílové organismy. Taková data získaná v našich polních podmínkách dokazují, jak falešná jsou strašidla vyráběná a vypouštěná některými organizacemi k vzbuzování obav veřejnosti z GMO.

I zde se uplatnily výzkumy směřující v využití rostlin v bioremediacích. Mají totiž velkou výhodu proti mikroorganismům: I když molekulární genetika připraví bakterie výborně vyzbrojení k zneškodňování polutantů, jejích osud po vnesení do přirozeného prostředí osídleného „starousedlíky“ je velice nejistý a těžko se dá ovlivnit. Rostliny vybavené obdobnými nástroji se uplatní mnohem lépe. To také dokumentovala průvodní plakátová sdělení.

Následovalo 6 referátů ve dvou sekcích věnovaných živočichům a lékařské problematice. Kromě teoretických studií se referáty zaměřily na velmi aktuální oblasti – onkologii a stres. Jak je na konferencích obvyklé, souběžně bylo vystaveno 8 plakátových sdělení s mikrobiologickou problematikou, 6 s rostlinnou a 4 s živočichy jako objekty.

Celý průběh vědecké části svědčil o perfektní přípravě; studenti disciplinovaně dodržovali časové limity, měli formálně naprosto bez chyb vypracované prezentace v PowerPointu. Uplatnila se i pedagogicko-výchovná stránka: pedagogové v auditoriu dostali schémata bodového hodnocení jednotlivých stránek každého studentského referátu. Na závěr byli na základě těchto bodů vyhlášení vítězové. Ve skutečnosti byly vyhlášeny vítězky. V úvodu zmíněné faktory ukazující větší materiální přísliby v oblastech mimo přírodovědné obory, se patrně odrazil v „genderovém problému“: Z 20 přednášejících bylo 14 děvčat a čtyři z nich zvítězily.

Akce Biomanie byla obrazem skýtajícím oporu k optimismu ve dvou směrech: jednak nemusíme mít strach, že vývoj biotechnologie v Česku bude strádat nedostatkem mladých sil pro výzkum. A platí to nejen pro Česko, ale i pro Slovensko, což je obzvláště potěšující. Naši pozici jako světlého bodu podporujícího moderní vědu a zemědělské technologie v  šeru Evropy a pověst cizorodého území ve Střední Evropě, která je svou podstatou NE-GMO dokumentoval Eurobarometer 2005, ale je to situace sice potěšující, ale nesnadná. Podpora přátel ze Slovenska by pomohla.

Psedoreligiosní organizace hlásající zjevenou pravdu o škodlivosti transgenose sice mohou získat naivní školáky, aby rozdávali v metru lístečky proti GMO nebo vystoupili v maškarách s řehtačkami na mezinárodních konferencích, ale informovaná inteligentní mládež ke kauze transgenose přistupuje zcela jinak. Ukázat veřejnosti, že mládež věří biotechnologii, takže si ji vybírá jako svůj obor, je významným faktorem v modelování veřejného mínění a to se zpětně projevuje na postoji politiků.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník