Fyziologický ústav AV ČR Vás zve na přednášku...

Jak se mozek vyrovnává pomocí purinergní signalizace s nedostatkem kyslíku, poškozením, záněty a infekcemi

Fyziologický ústav AV ČR zve v rámci oslav 60. výročí svého založení na další přednášku Bures?ova cyklu význačných vědeckých osobností. Tentokrát do Fyziologického ústavu zavítá významný německý vědec maďarského původu, profesor Peter Illes, který působí na Universität Leipzig (SRN).

Jeho přednáška se koná 25. září 2014 ve 14 hod. v přednáškovém sále Fyziologického ústavu  v areálu Akademie věd v Praze-Krči pod názvem:

 „Purinergic regulation of neural progenitor cell functions in the brain“

(Purinergní regulace činnosti nervových progenitorových buněk v mozku)

Profesor Illes z  university v Lipsku se po celý život zabýval fyziologií a molekulovou biologií synaptického přenosu v cévách a mozku. Věnoval se především úloze purinergních synapsí a receptorů v centrech bdělosti a bolesti. Během svého několikatýdenního pobytu v Praze r. 1977 se účastnil objevu nekvantového výlevu na nervosvalové synapsi. Později, za pomoci kombinovaných elektrofy

ziologických a biochemických metod zjistil, že hlavním vzrušivým přenašečem v oblastech bdělosti je běžná purinergní látka adenosin trifosfát (ATP). Jako první popsal, jak v mozku působí ATP na hladinu dopaminu, který podmiňuje v mezolimbickém systému příjem potravy a pocit spokojenosti. Studoval i nové typy purinergních receptorů a prokázal, jak se účastní přenosu bolesti, nebo naopak které typy receptorů vyřazují bolestivé dráhy z činnosti.

V poslední době se úspěšně věnuje imunitnímu systému mozku a zabývá se účinkem ATP na purinergní receptory v gliových buňkách, hlavních nositelích mozkové imunity a zřejmě i regenerace. Objevil, že prostřednictvím purinergní signalizace se mozková tkáň lépe vyrovnává se „stresovými“ patofyziologickými situacemi, jako je ischemie, poškození, zánět nebo infekce.

Podobné téma bude i námětem jeho přednášky: jaké purinergní receptory musí být přítomny na progenitorových buňkách v mozku, aby byla zajištěna úspěšná obnova neuronů především v paměťových a dalších limbických oblastech. Tento problém se týká nejen běžných psychiatrických poruch jako je maniodepresivní psychóza, ale i působení celé řady neuropsychofarmakologických látek při léčení široké palety kognitivních poruch osobnosti. 

Bližší informace: Diana Moosová, diana.moosova@fgu.cas.cz, tel. 241 062 413, 778 484 825.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.