EuropaBio v Praze

EuropaBio je asociace evropského bioprůmyslu. Zahrnuje kolem 70 firem, 11 sdružení, 5 regionů a 25 národních biotechnologických společností představujících kolem 1500 malých a středních firem. Pro zemědělskou biotechnologii je významnou složkou skupina rostlinné biotechnologie PBU (Plant Biotechnology Unit). Její technická poradní skupina TAG (Technical Advisory Group) analyzuje nezbytné kroky při hodnocení rizik GMO podle evropských směrnic a nařízení. K tomu vydává stanoviska, která jsou základem další diskuse.

Představitelé EuropaBio se 2. prosince sešli v Praze se zástupci českých ministerstev, zemědělců, vědecké komunity, odborných svazů a dalších činitelů zemědělské politiky. Cílem bylo se vzájemně seznámit se stanovisky před českým předsednictvím EU.
Graham Brooks, ředitel anglické firmy PG Economics, která se specializuje na poradenství v zemědělství a průmyslu vázaném na přírodní zdroje, zmapoval současnou světovou situaci v zemědělských biotechnologiích. Zbýval se zejména sociálně-ekologickými dopady využití transgenních plodin (GMP) v zemědělství.

Fakta shrnutá v recenzovaných časopisech k roku 2006 ukazují 3,8% jako ekvivalent přidané hodnoty ke světové produkci sóji, kukuřice, řepky a bavlny. V příjmu farem je to přínos 6,9 miliard USD, konkrétně navýšení o 53% v rozvojových zemích. Z ekologického hlediska se snížilo použití pesticidů o 15,4%, zejména insekticidů díky Bt plodinám a produkce CO2 o 14,8 milionu tun. K pozitivní bilanci uhlíku přispívá nejen úspora pohonných látek, ale i omezení orby. To se projevuje i ve snížení eroze a zvyšování obsahu humusu v půdách. Neméně významná je úspora vláhy, protože voda se stává kritickým zdrojem. Bohužel, Evropa je ochuzena o využití těchto výhod a její zemědělství ztrácí konkurenceschopnost.

V druhém příspěvku Nathalie Moll, výkonná ředitelka EuropaBio přednesla vizi v rozvoji Zelené biotechnologie. Poukázala na přínosy doložené v předchozím příspěvku a k tomu výrobu potravin s menším použitím chemikálií a potlačeným obsahem přirozených škodlivin jako jsou mykotoxiny. Zvýšení hektarových výnosů potravinářských plodin uvolní půdu pro jiné úkoly zemědělství. Zelená biotechnologie je též významným nástrojem k zvládnutí nastávajících klimatických změn a rozšíření výroby potravin do oblastí se zemědělsky méně výhodným klimatem. Bohužel v Evropě je k pěstování povolena jen jedna plodina a 19 jich čeká na projednání. Ve světě se pěstuje nebo je v testování 209 plodin v 46 zemích. Přitom orgány EU posuzující vědeckou stránku potvrzují jak zdravotní bezpečnost potravin z GMP, tak ekologickou bezpečnost. Na příkladu francouzského zákazu Bt kukuřice ukázala ekologickou a ekonomickou škodlivost tohoto kroku. Znamená navíc spotřebu 30 000 litrů pohonných hmot a 8 800 litrů chemických insekticidů. Sníží výnos kukuřice o 11 000 tun a tudíž o 2,2 miliony euro příjem farmářů.

Následovaly příspěvky české strany. Prezident Agrární komory ČR ing. Jan Veleba hodnotil význam agrobiotechnologií pro EU a českou republiku. Současná situace je ovlivněna finanční krizí, ale dlouhodobé perspektivy, nedávno představené dokumentem FAO, ukazují, že zemědělství bude muset uživit 9 miliard lidí při omezenosti zdrojů, zejména zemědělské půdy a vody. To jednoznačně ukazuje na nutnost zvýšení výnosů, ke kterému jako jeden z nástrojů může pomoct využití GMP. Poukázal na velký rozvoj jejich použití v Argentině a Brazílii a na podporu zemědělské biotechnologie čínskou vládou. Postoj EU ke GMP ing. Veleba charakterizoval jako strach, laxnost, neochota nalézt řešení a odsouvání problémů na neurčito. Jde o politiku, nikoli vědu, jak dosvědčuje opětovný zákaz Bt kukuřice ve Francii. Přístup členských států je silně diferencovaný na liberální - Španělsko, ČR, Slovensko - a zásadně zamítavé - Rakousko, Itálie, Řecko. Přesto se dováží GMP jako suroviny a základ krmiv, a to i do zemí, které zakazují pěstování. Tato politika zvyšuje náklady zemědělců. V ČR pěstovalo v roce 2007 131 zemědělských podniků (letos 171) Bt kukuřici na 5000 ha (letos 8 300 ha) a mají výborné zkušenosti. Jak pěstování, tak další zpracování GMP je v ČR legislativně ošetřeno v souladu s pravidly EU, což však vyžaduje značnou byrokracii. Smutným jevem jsou zavádějící diskuse, demonstrace a ničení pokusných ploch v Evropě přes jasně prokázané výhody GMP.

Konkrétní praktické zkušenosti s Bt kukuřicí přednesl ing. Vítězslav Navrátil, předseda rady ředitelů zemědělského závodu Rostěnice. Závod hospodaří na 8600 ha, z toho kukuřice 1500 ha. Uvedl podrobný rozpočet nákladů na BT a standardní kukuřici. Rozdíl je malý, zvýšenou cenu osiva (+ 45 €) kompenzuje úspora postřiku insekticidem Integro (- 60 €). Výhody jsou v 100% zdravotním stavu Bt ploch, což umožňuje pozdější sklizeň a tedy úsporu sušení, tj. 20-24 €. Dobrý zdravotní stav zvyšuje výnos o ~ 10%, čili 100 €. Kromě toho jsou vedlejší efekty, jako je zdravější krmivo a odstranění dopadů chemického insekticidu na přírodu včetně lovné zvěře. Ing. Navrátil uvádí, že „Jediným důvodem proč nepěstujeme Bt kukuřici na celé ploše, je skutečnost, že jsme dosud nedokázali překonat bariéru řady odběratelů." Jde o politické, nikoli věcné faktory, jak předvedl francouzský prezident. Nikomu nevadí krmivo s GM sójou, ani Rakušanům GM enzymy při výrobě kyselinu citronové. Vzhledem k celkovému pohybu ve světě je ing Navrátil optimistou, že předsednictví ČR zlepší situaci.

Po příspěvcích následovala diskuse, ve kterých mj. vystoupili ředitel zemědělského zásobování, představitelé univerzity a zemědělských závodů. Celkové vyznění diskuse podporovalo kritiku evropské politiky, která negativně dopadá na spotřebitele, zemědělce i přírodu. Přínosy GMP jak dokumentoval referát ing Navrátila, vznikají při pěstování, nikoli zpracování, jak, zejména v krmivářství dovozem praktikuje EU. Levnější produkce by se mohla projevit v levnějších potravinách, ale tuto možnost likviduje restriktivní byrokracie EU. To vše je způsobenou snahou některých politiků o popularitu v očích desinformovaných Evropanů. Proto věcná informace veřejnosti má klíčový význam pro politické ovzduší Evropy ve vztahu ke GMP.

Autor: Jaroslav Drobník