Editované octomilky se mohou krmit jedem

Vědci americké University of California použili populární genomový editor CRISPR, aby s jeho pomocí nabídli octomilkám pozoruhodnou výhodu, kterou nikdy neměly. Díky změně pouhých tří nukleotidů v jediném genu darovali badatelé octomilkám schopnost pojídat rostlinný toxin a pak ho uskladňovat ve vlastním těle jako ochranu před predátory.

Klejicha je běžná rostlina, která je toxická pro většinu živočichů, včetně hmyzu. Housenky motýlů monarchů (Danaus) ale dovedou klejichy nejen využít jako potravu, ale také si její jedovaté látky zabudují do svého těla. Toxiny klejichy, což jsou látky ze skupiny „srdečních“ steroidních glykosidů, pak slouží jako ochrana monarchů před predátory, kteří by se je pokusili pozřít.

Badatelé americké University of California Berkeley teď poskytli tuto schopnost motýlů monarchů muškám octomilkám. Jako první použili osvědčený genomový editor CRISPR u mnohobuněčného organismu k tomu, aby mu nabídli nový typ chování a adaptace v prostředí. V tomto případě zajistili octomilkám možnost živit se pro ně dříve toxickou potravou a toxiny pak využít jako obranu před predátory.

Nejprve zjistili, jak vlastně tento trik motýlů monarchů funguje. Ukázalo se, že je za to zodpovědný jediný gen. Pak už jim stačilo editorem CRISPR přepsat tři nukleotidy ve verzi tohoto genu u octomilek a mušky rázem měly stejnou superschopnost, jako mají motýli monarchové.

Larvy editovaných octomilek se teď mohou bez problémů živit potravou z klejichy. Stejně jako housenky monarchů si pak mohou ukládat toxiny klejich ve svých tkáních. Tato schopnost navíc octomilkám zůstává i po metamorfóze larev do dospělých mušek. Zmíněná jednoduchá editace jediného genu zajistí, že editované octomilky jsou tisícinásobně odolnější vůči toxinům klejichy, nežli běžné octomilky.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: