DNA drátky jsou 100 citlivější než jiné biosenzory

Švédští nanoinženýři vyvinuli vodivé drátky z pozlacených řetězců DNA. Mohou být použity k měření stovek biologických procesů současně a tím přispět k léčbě rakoviny, infekcí i dalších zdravotních problémů. 

Nanodrátky z DNA nejsou úplnou novinkou. Odborníci KTH Royal Institute of Technology a Stockholm University ale přišli s metodou, s níž je možné získat unikátní 3D biosenzory, které jsou efektivnější než konvenční 2D senzory. Podle šéfa výzkumu Woutera van der Wijngaarta jsou nové biosenzory se svou geometrií mnohem vhodnější pro měření několika biomolekul současně. A rovněž jsou stokrát citlivější.

DNA nanodrátky, které jsou pozlacené kvůli tomu, aby byly vodivé, vzniknou jen za specifických okolností. Pokud jsou v testovaném vzorku určité biomolekuly, a to i tehdy, když tam jsou ve velmi nízké koncentraci. Vodivé nanodrátky poté přivodí zkrat a díky tomu jsou snadno detekovatelné.

Van der Wijngaart a jeho kolegové nejprve připraví membránu s póry, k níž přichytí molekuly navržené tak, aby se navázaly na vybrané biomolekuly ve zkoumaném vzorku. Když k takovému navázání dojde, tak se spustí tvorba dlouhých nanodrátků z DNA. Poté vystaví membránu vakuu a tím dojde k protažení nanodrátků. Nakonec membránu vykoupou v roztoku se speciálními nanočásticemi ze zlata, které se naváží k řetězci DNA o specifické sekvenci. Vzniknou vodivé drátky a dojde ke zkratu.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: