Deprese asociovaná s trvalými mozkovými signály: genetická mutace u myší zvyšuje riziko vzniku deprese indukované stresem

Deprese a schizofrenie mohou být spuštěny okolními stimuly a často se objevují jako odpověď na stresující životní události. Ovšem někteří lidé mají vyšší predispozici pro rozvoj této nemoci, což vyzdvihuje roli genetiky při určování rizika onemocnění.

Mnoho lidí trpících depresí má genetickou mutaci, na základě které je alterován protein, pomocí nějž spolu buňky mozku komunikují. Obraz lidí s depresí také ukazuje, že mají vyšší aktivitu v některých oblastech mozku. Bohužel technologie, které jsou v současnosti k dispozici, nejsou schopné určit, proč stres indukuje patologické změny u některých lidí a jak jejich geny přispívají k nemoci.

Nový model v podobě myši může poskytnout určité vodítko k odpovědi na otázku, proč jsou někteří lidé náchylnější k rozvoji deprese po prožití stresové situace. Skupina evropských vědců vytvořila myš, která nese genetickou mutaci asociovanou s depresí u lidí. „Tento model nám pomůže porozumět depresi u člověka, obzvláště v případě stresem indukované deprese, což je značně rozšířený jev,“ říká Dr. Alessandro Bartolomucci, autor vědeckého článku zveřejněného v časopise Modely a mechanismy nemocí (Disease Models and Mechanisms).

Vědci provedli genetické změny v transportéru, který odstraňuje signální protein, serotonin, z komunikačního prostoru mezi neurony v mozku. Podobné změny byly nalezeny u lidí, kteří mají vysoké riziko rozvoje deprese.

„Existuje jasný vztah mezi krátkou formou serotoninového transportéru a velmi vysokou náchylností k rozvoji klinické deprese, když jsou lidé ve velké míře vystaveni stresujícím událostem,“ říká Dr. Bartolomucci. „Tohle je jedna z prvních studií provedených na myších, které mají pouze poloviční aktivitu tohoto transportéru ve srovnání s normálními myšmi, což je přesně situace přítomná u lidí s vysokým sklonem k depresím.“

U myší s genetickou mutací byla větší pravděpodobnost rozvoje charakteristických znaků deprese a sociální úzkosti, což výzkumníci měří pomocí jejich míry aktivity a odpovědi na setkání s novými myšmi. Studie umožnila to, že výzkumníci mohou nyní propojit genetické změny u lidí se sníženým obratem serotoninu v mozku. To naznačuje, že genetické mutace brání odstranění signálního proteinu z komunikačních oblastí v mozku, což může vést k přehnané reakci na stres.

Dr. Bartolomucci poukazuje na to, že mnohé chemické změny, jež byly měřeny, se vyskytly v oblastech mozku, které regulují tvorbu paměti, emoční reakce na podněty a sociální interakce, které lze očekávat. „Překvapil nás rozsah náchylnosti, kterou jsme pozorovali u myší s genetickou mutací, a selektivita jejich efektů.“

Překlad: Pavla Čermáková