CRISPR je vlastně černá skříňka na palubě bakterií

Tým badatelů z Harvardu se podíval na slavný genomový editor CRISPR z jiného konce. A dospěli k tomu, že CRISPR může být použit nejen k editaci genetické informace, ale také jako svého druhu záznamové zařízení – černá skříňka na palubě bakterií. Jenom nezaznamenává parametry letu a zvuky z pilotní kabiny, ale informace o tom, jak byla bakterie vystavena různým virům.

CRISPR poslední dobou okupuje headliny zpráv ze světa molekulární biologie. Je to ale hlavně kvůli tomu, že funguje jako genomový editor. Ohromující novinky a vize úžasných genetických úprav ve skutečnosti úplně zastínily původní funkci CRISPRu. Je to vlastně sofistikovaný imunitní systém bakterií, který je v rámci možností chrání proti virům.

Systém CRISPR/Cas funguje tak, že vystřihuje kusy DNA se sekvencí viru a vlepuje je do vlastního genomu. Tímto způsobem si bakterie vyrábí imunitní paměť, kterou může použít při opakoveném setkání se stejným virem.

Vědci z Harvardu si všimli, že CRISPR vkládá vystříhané kousky postupně jeden za druhým, takže vlastně vytváří záznam historie útoků virů na dotyčnou bakterii. Pokud by si tu historii chtěl někdo přečíst, tak stačí jenom osekvenovat příslušnou pasáž genomu bakterie.

K čemu by něco takového mohlo být dobré? Mohli bychom třeba bakterie vybavené CRISPRem předělat na biosenzory se záznamovým zařízením. Takové živé senzory by se mohly uplatnit v řadě aplikací, od testování půd, až po průzkum střevní fauny nebo atmosféry.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: