Co způsobuje invazní škeble v českých řekách?

Invazní asijská škeble Anodonta woodiana je důkazem toho, jak nepůvodní druhy dokáží převrátit rovnováhu v ekosystému. Její larvy jsou schopné napadat většinu druhů ryb, a to i těch, které samy parazitují jiné škeble. Dochází tak k výměně rolí hostitel - parazit. Výsledky výzkumu představil tým doc. Martina Reicharda z Ústavu biologie parazitů AV ČR v.v.i. v časopise Biology Letters. Nepůvodní druhy se k nám dostávají hlavně v důsledku lidské činnosti a jak se potvrzuje, představují pro původní ekosystémy velkou hrozbu. Největší nebezpečí spočívá v ovlivnění mezidruhových vztahů, které se vyvíjely tisíce let. Přítomnost invazních druhů pak mnohonásobně zvyšuje pravděpodobnost výskytu dalších vetřelců. Jedna životní fáze škeble asijské je parazitická larva, která se přichytí na tělo ryby, kde se přemění v dospělého mlže. „Zjistili jsme, že zásadní příčinou rychlého šíření této asijské škeble v Evropě, ale i v dalších částech světa, je skutečnost, že není příliš vybíravá ve vztahu ke svému hostiteli. Není tudíž omezena výskytem asijských druhů ryb, např. amura či tolstolobika, které u nás sice rybáři pravidelně vysazují, ale v Evropě se nerozmnožují a nejsou běžné. Škeble asijská hojně parazituje prakticky jakýkoli druh ryby, se kterým se jeho larvy setkají," vysvětluje doc. Reichard. Většina druhů mlžů v Evropě je parazitována hořavkami - malými sladkovodními rybami, které se hojně vyskytují ve stojatých i tekoucích vodách. Samičky hořavek nakladou jikry do žaber mlže, kde dorostou patřičné velikosti. Hořavky k tomuto procesu využívají většinu druhů mlžů, navíc jsou odolné vůči parazitickým larvám evropských druhů. Škeble asijská je tak jediným druhem, který hořavky napadá a je zároveň proti nim odolný. Původní role parazita a hostitele se tedy úplně převrátila a nepůvodní druh dokonce využívá potenciálního nepřítele ke svému šíření. „Na celé situaci je pikantní skutečnost, že sama hořavka pravděpodobně není součástí naší přírody příliš dlouhou dobu a střední Evropu možná osídlila ze své původní vlasti na jihu našeho kontinentu až během posledních století. Do jaké míry hrál v tomto šíření roli člověk, např. převozem ryb při rybníkářství, zůstává otázkou. Tato situace tak jasně ukazuje, že samotný pojem „nepůvodní druh" může být někdy zavádějící," doplňuje doc. Reichard.

Zdroj: http://www.cas.cz/sd/novinky/oblast-II/120215-invazni-skeble-prevraci-rol-mezi-hostitelem-a-parazitem.html

Foto: www.wikipedia.org, wwwsxc.hu

Autor: Adri