Hlavní stranaAutorské články a zajímavosti ze světa biotechnologiíČervené brambory

Červené brambory

Datum: 30.4.2009 

Letos byly krásné velikonoce. I u nás v Sedmpanech se udržely tradice a koledníci měli plné košíčky barevných vajíček. K obědu jsem však měli rybu s červenými bramborami. Ty jsou zde velmi oblíbené. Loni se na několika polích sklidily, mají slupku višňové barvy a jsou krásně žluté na řezu. Velmi chutné. Také se sklidilo několik ploch brambor s modrými hlízami, barvu si uchovají i po uvaření, ale používají se spíše jako ozdoba do bramborových salátů.

Na červených a modrých bramborech mne zajímalo jedno: jak je sousedé přijímají. Nemusí být člověk studovaný genetik, aby věděl, že asi se budou nějakými geny lišit od běžných konzumních brambor. Kdo se více zajímá o biologii ví, že barvivo musí vytvářet nějaký enzymatický systém, který není v běžné bramboře, a že nové enzymy jsou nové bílkoviny. Vznikají z toho nějaké nejistoty, otázky, snad dokonce obavy? Ani to na mysl nikomu nepřišlo. Nebo že by se tradicionista (na vsi nejsou naštěstí ethici) pozastavoval, že je proti pánubohu (nebo přírodě), aby byl brambor červený nebo modrý? Nic takového jsem neslyšel.

Je to spodivem. Podle průzkumů se Evropané obávají nových genů zavedených do plodin. Kdyby se v pytli červených brambor našla jedna brambora, která má navíc gen z peruánského příbuzného Solanum bulbocastanum, bude poprask; Brusel vydá "emergency" varování, Greenpeace s rouškami a v protichemických oděvech budou v Bruselu dělat divadlo, úřady vyžádají sérii testů (PCR - 4 až 12 tisíc jeden) a popíše se hodně papíru. Vystrašeným lidem zhořknou brambory na talíři. Zažili jsme to nedávno, když se objevila neschválená GM rýže.

Proč hrdinní ochránci našeho zdraví a životního prostředí nevarují, že to červené barvivo může být alergen? Nehrozí vznik neznámých alergií? Nebo přenos pylu z takovýchto nepřirozených brambor na pole ekologických zemědělců? Podle „odborníků" by totiž GM brambory se změněným složením škrobu nebo s rezistencí na plíseň mohly přenosem pylu kontaminovaly produkci ekologických zemědělců (neboť jim hlízy vznikají opylením) a ti by přišli o možnost zvýšit ceny své produkce.
Což teprve dopad předpisů EU a podle nich našeho zákona a vyhlášek. Nad obědem jsem přemýšlel, co všechno by tento chudák červený brambor musel podstoupit. Muselo by se zjistit, zda vyhovuje tzv. podstatné shodě, totiž že se složením škrobu, cukrů, aminokyselin, minerálií a dalších látek neliší od běžné odrůdy. A to analýzou z různých roků a různých lokalit. Dále by se muselo podobně stanovit kolísání obsahu solaninu - ten patří mezi antinutienty, tedy látky ve větší míře zdravotně škodlivé. Museli by se červeným bramborem krmit potkani a myši, aby se zjistilo, zda jim to nevadí v rodinném štěstí. Rakouští veterináři totiž prý zjistili, že po geneticky modifikované kukuřici se myši hůře množily.

Z hlediska ekologického by se muselo zaručit, že červený brambor nemá invazivní charakter, aby nevytlačil některé jiné rostliny. Muselo by se doložit, zda přes zimu zmrzne, protože kdyby přežil, mohl by zamořit naši přírodu. Nezbytné by bylo stanovit, že neovlivňuje půdní mikroflóru a tím i proces mineralizace látek v půdě. Že posklizňové zbytky nezpůsobují nevolnost organismům, které je žerou - třeba žížalám - a že v případě spláchnutí do vodního toku neublíží jeho živému osídlení. To byly právě důvody, kterými francouzský ministr zdůvodnil zákaz Bt kukuřice a naše vláda se ho rozhodla podpořit.

Toto se mi promítalo nikoli jako černý humor vymyšleného sci-fi, ale jako realita podložená zákonem a vyhláškami. Žádost o uvedení odrůdy průmyslového bramboru Amflora obsahuje podle vyhlášky desítky rozborů podobných kriterií, na které je nutno odpovědět. I když byly uspokojivě odpovězeny a vědecký panel jednadvaceti předních evropských vědců pěstování doporučil, jeden komisař ho stejně zakázal. A tady na naší vesnici si pochutnáváme na červeném bramboru a žádného komisaře se neptáme. Není Evropa trochu paranoidní?

Kde jsou důvody tohoto podivného evropského uspořádání a hlavně kdo z toho má prospěch? Bohužel, brambory jsem snědl dřív, než jsem přišel na odpověď. A dodnes ji neznám. Asi ji odpoví kompetentnější, nejspíše politici, kteří za nás hlasují v Radě v Bruselu. Nebo v Evropském parlamentu. Říkají, že je to proto, že si to občané přejí, že se nových genů bojí. Ale proč se tedy nebojí genů, které dělají červenou barvu, ale bojí se genu, který chrání před plísní, nebo naopak dokonce brambor, u kterých byl jeden gen z aparátu vytvářejícího škrob umlčen? Pro přemýšlení čtenářům.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník


Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU

Biotechnologická ročenka

BioTechnologická Ročenka 2012

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn