Budeme léčit zranění žabí pěnou?

Když žáby hvízdalky pěnodějné (Engystomops pustulosus) kladou vajíčka, tak přitom vylučují koktejl proteinů, který pomocí zadních nohou našlehají do pěny. Touto pěnou pak obklopí vajíčka, která chrání před predátory, patogeny i změnami v prostředí. 

Syntetická verze této pěny by pro nás mohla být velice užitečná. Mohli bychom s její pomocí léčit vážná zranění. Paul Hoskisson z Univerzity ve Strathclyde a jeho tým totiž zjistili, že tahle pěna hvízdalek je nejen velice stabilní a trvanlivá, ale také je schopná pojmout a pak zase uvolňovat biologicky aktivní látky.

V laboratorních testech dokázala pěna hvízdalek plynule uvolňovat barvivo po dobu 72 až 168 hodin. Co bylo ještě lepší, vědci ověřili, že zvládne po 48 hodin uvolňovat antibitiokum vankomycin a potlačovat tím růst patogenních bakterií Staphylococcus aureus. Hoskisson a spol. rovněž potvrdili, že žabí pěna není toxická a nijak neublíží buňkám z lidské pokožky, i když jsou s ní v kontaktu celých 24 hodin.

Žabí pěna je očividně zajímavá pro medicínu. Sbírat ji z vajíček hvízdalek pěnodějných by ale nebylo dvakrát praktické. Badatelé proto hledají způsob, jak takovou pěnu vyrobit. A nevede se jim úplně špatně.

Hoskisson a spol. dokázali geneticky upravit bakterie E. coli tak, že produkují dva hlavní proteiny ze žabí pěny. Funguje to a vědci doufají, že se syntetickou verzí žabí pěny bude možné léčit vážná zranění, jako jsou například rozsáhlé popáleniny. Pěna bude chránit rány a přitom do nich uvolňovat antibiotika a další účinné látky. Funguje ale i bez antibiotik, což je ve věku všemožných rezistencí jistě zajímavá zpráva.

Běžné pěny obvykle vydrží jen velice krátkou dobu. Lékaři sice pěnám věří a považují je za velmi slibné, jejich využití v léčbě závažných zranění je ale zatím jen omezené. Žabí pěna hvízdalky pěnodějné by to teď mohla změnit.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: