Bude lépe?

Tom Burke, australský ministr zemědělství, říká: „Horší než mít jednu GFC, je mít dvě. (Global Financial Cisis + Global Food Crisis)"

Organizace OSN pro potraviny a zemědělství (FAO) vydala 6. listopadu zprávu
http://www.fao.org/docrep/011/ai474e/ai474e00.htm o úrodě v roce 2008 a výhledu vývoje na trhu potravin. Úroda je sice výborná, ale očekávají se problémy. Úroda obilnin díky dobrému počasí bude rekordní. Doplní se tedy rezervy vyčerpané v letošním roce a uhradí okamžitá spotřeba.

Vývoj cen potravin od září 2007 do září 2008 (po měsících)

FAO však varuje, že současná finanční krize postihne zemědělský sektor a to včetně rozvojových zemí. Pokles cen potravin v září 2008 nemusí znamenat pouze pozitivní signál. Není důsledkem nasycení trhu, ale plyne z problémů s půjčkami a z omezení nákupů vzhledem k finanční nejistotě. Pokud budou problémy s financemi trvat, pak můžeme za rok mít větší potravinovou krizi, než byla letošní, varuje jeden z autorů zprávy.

Jak je vidět na připojeném grafu, v době setí (na severní polokouli) byly ceny vysoké, což přimělo zemědělce osít větší plochy. To se však týká převážně průmyslových zemí, kde zemědělci mají možnost pružně reagovat. Naproti tomu v rozvojových zemích byli zemědělci omezeni v nákupu osiv a hnojiv právě finanční krizí. Vzestup cen potravin tam způsobil přírůstek podvyživených lidí, jejichž počet stoupl na 923 milionů. Pokles světových komoditních cen se v chudých zemích dosud neprojevil na místních cenách. To může situaci ještě zhoršit.

Zpráva říká, že světové zemědělství čekají vážné dlouhodobé problémy, volající po urychleném řešení. Nastane omezení výměry zemědělské půdy a dostupnosti vody. Sníží se prostředky na zemědělské investice, infrastrukturu a výzkum. Tím se oslabí schopnost čelit klimatickým změnám. Přitom populace do roku 2050 vzroste na devět miliard a dostatečně ji uživit by znamenalo zdvojnásobit zemědělskou produkci. Nejen to. Přírůstek populace se objeví převážně v rozvojových zemích a tam v městských oblastech. Na venkově v zemědělství bude méně lidí a jejich produktivita práce musí tedy stoupnout. Vyžadovalo by to investice do mechanizace, zavlažovacích šetrných zařízení a zvýšení kvalifikace zemědělců.

Ve světle této zprávy se romantické představy některých tzv. „ekologů" - a bohužel také některých politiků - , že by se mělo všude zavádět ekologické zemědělství, hnojit jen chlévskou mrvou, nepoužívat pesticidy atd. jeví jako zjevení z jiné planety. Jak říkal autor zelené revoluce Norman Borlaug: věci mohou učinit lecos; ale jak to dopadne, záleží na politicích.

Autor: Jaroslav Drobník