Bude fungovat genetická past na malárii?

Boj s malárií pokračuje s neztenčenou intenzitou. Teď by mohlo dojít k zásadnímu průlomu díky zjištění, že rezistence vůči jistému léku sice může vzniknout, ale už se nepřenese do dalších generací malarických prvoků. 

Tento objev by mohl významně omezit šíření rezistence vůči lékům na malárii, a podpořit tak léčbu vražedné nemoci, která ohrožuje téměř polovinu obyvatel této planety.

Jde o výsledek mezinárodního výzkumného projektu, který vedli odborníci z Melbournské univerzity, a který se zaměřil na látku zvanou atovachon (Atovaquone). Atovachon se objevil kolem přelomu tisíciletí, jako jedno z mála antimalarik, která jsou vhodná pro masové užívání. Je totiž bezpečný pro děti i těhotné ženy.

Vědci záhy pozorovali vývoj rezistence proti atovachonu, takže se od jeho užívání z velké části upustilo. U původců malárie se objevila mutace, která je chrání před působením atovachonu. Podle čerstvé publikace v časopisu Science ale tahle mutace vlastně malarické parazity zabíjí, když jsou přenášeni v komárech.

Šéfové výzkumu Geoff McFadden a Dean Goodman tomu říkají genetická past a doufají, že nám teď pomůže proti malárii. Zúročili tím šestileté studium evoluce a životního cyklu plazmodií. Podle McFaddena je to velice vzrušující, protože naše snažení v boji proti malárii v současné době podkopává šíření odolnosti vůči lékům. Mechanismus genetické pasti nabízí zajímavou možnost pro vývojáře nových léčiv, které by mohly malárii pořádně zatopit. Je ale samozřejmě otázkou, jestli si plazmodia časem nenajdou způsob, jak i taková léčiva překonat.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: