Biotechnologové bojují proti parazitickým rostlinám

Japonští badatelé vytvořili umělou molekulu, s jejíž pomocí zkoumají biologii krásných, ale extrémně nebezpečných parazitických rostlin. 

Parazitické strigy představují zásadní hrozbu pěstovaným plodinám, především v Africe. Jen samotné strigy totiž každoročně zlikvidují sklizeň plodin v hodnotě 10 miliard dolarů. To nepříznivě ovlivňuje potravinovou bezpečnost 100 milionů lidí.

Navzdory ohromným ekonomickým ztrátám vlastně stále ještě přesně nevíme, jak strigy detekují přítomnost hostitelských rostlin, což bývá například kukuřice nebo rýže. Japonský tým z Univerzity v Nagoji proto vyvinuli speciální syntetickou molekulu, která by nám měla proti strigám pomoci.

Strigy jsou navzdory svému elegantnímu vzhledu bezohledně efektivní a smrtící paraziti. Jejich úspěch úzce souvisí se signálními molekulami z kořenů rostlin, takzvanými strigolaktony.

Vědci ale až doposud tápají v tom, jak to strigy vlastně dělají. Rostlinný biolog Yuichiro Tsuchiya se domníval, že strigy určitě mají nějaký citlivý detektor, který dovede zachytit nepatrná množství strigolaktonů, vylučovaných hostitelskými rostlinami do půdy.

Tsuchiya a jeho kolega chemik Masahiko Yoshimura vytvořili umělou molekulu, která vychází ze struktury strigolaktonu. Nazvali ji Yoshimulactone Green (YLG), protože zeleně světélkuje, když reaguje se strigou. Vědci pak mohli pomocí této molekuly sledovat, jak a kde se strigolaktony hostitelské rostliny váží u strigy. Tímto postupem nakonec zjistili, že protein strigy ShHTLS funguje jako citlivý receptor strigolaktonů, a zároveň spouští klíčení semen strigy.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: