Biopaliva mají problém, ani druhá generace nefunguje

Dnešní vydání časopisu Science přináší další argumenty odpůrcům biopaliv. Ani druhá generace této alternativy k fosilním zdrojům energie totiž nepřináší jednoznačný přínos, dosavadní modely jejich využití obsahují závažnou „účetní chybu".

Tvrzení, že biopaliva ve své současné podobě nepřispívají k řešení klimatického problému, bylo dlouho bezmála kacířské, nyní je těžko zpochybnitelným faktem. Emise skleníkových plynů se díky nim nesnižují buď vůbec, nebo jen nepatrně. A přitom

Takzvaná první generace biopaliv se vyrábí z rostlin s vysokým obsahem relativně snadno dostupných látek bohatých na energii. Bioetanol (biolíh) vzniká fermentací cukrů a škrobu například z cukrové třtiny nebo kukuřice, bionafta se vyrábí z rostlinných olejů (z řepky, sóji, palmového oleje...) Politici i výrobci vkládají velké naděje do efektivnějšího využívání energie skryté v rostlinách. Biopaliva druhé generace by se měla vyrábět i z celulózy a ligninu, zjednodušeně řečeno z dřevní hmoty rychle rostoucích dřevin nebo z rostlinného odpadu.

Tým amerických vědců z několika institucí spolu s českým agroekonomem Petrem Havlíkem, který působí v Mezinárodním institutu pro aplikovanou systémovou analýzu v Rakousku, vyvinul model simulující ekonomické a environmentální důsledky využívání půdy pro pěstování energetických rostlin druhé generace. Vědce zajímaly nepřímé důsledky, které masivní rozšíření biopaliv může mít.

Dosavadní politika směřuje k tomu, že na konci 21. století bude plocha využívaná pro pěstování biopaliv větší než plocha sloužící dnes k produkci potravin. Množství půdy je však omezené, nové plochy bude třeba získat kácením lesů a pralesů. To povede k uvolnění oxidu uhličitého, který je dosud fixován ve stromech.

Půda na mýtinách se navíc rychle vyčerpá a bude třeba ji hnojit. V důsledku toho se do atmosféry bude uvolňovat oxid dusný, který je mnohem účinnějším skleníkovým plinem než CO2.

Zdroj: http://www.tyden.cz