Bioinženýři vyrobili levné a snadno dostupné minimozky

Badatelé Brownovy univerzity vyvinuli relativně dostupnou metodu, jak vytvořit kuličky mozkové tkáně. Trojrozměrné minimozky sice podle všeho nemyslí, ale žijí a lze je snadno a za přijatelnou cenu využít v biomedicínském výzkumu.

Pokud někdo potřebuje miniaturní verzi živé mozkové tkáně, kterou by mohl bez výčitek potrápit i v těch nejdrsnějších biotechnologiích, včetně testování nových léků, neurálních transplantátů nebo použití kmenových buněk, může si to nastudovat ve studii Molly Boutinové a jejích spolupracovníků, kterou publikoval časopis Tissue Engineering: Part C.

Kuličky mozkové tkáni nejspíš nesloží žádnou symfonii, ale mohou vytvářet elektrické signály a také neurální spojení – synapse. Podle všeho mohou obstát i v neurologickém výzkumu, který si jinak jen obtížně shání kusy živých mozků.

Podle Boutinové se vědci snažili získat kvalitní model použitelný pro laboratorní výzkum in vitro a doufali, že by i částečně mohl nahradit používání pokusných zvířat. Dlouho se takové snahy omezovaly na dvojrozměrné kultury nervové tkáně, minimozky se teď ale stávají jejich důstojnou alternativou.

Badatelé nadšeně zdůrazňují, že jejich postupem lze z jediného vzorku tkáně živího mozku vyrobit tisíce takových minimozků. Jejich návod zahrnuje izolaci a zkoncentrování používaných buněk pomocí centrifugace a pěstování minimozků v kuličkách z oblíbeného média agarózy.

Kuluté minimozky z Brownovy univerzity mají asi tak třetinu milimetru v průměru. Nejsou to ani první, ani nejsofistikovanější organoidy nervové soustavy, které jsme zatím viděli. Jejich výroba je ale podle všeho snadnější a hlavně lacinější, než v jiných případech.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: