Bezpečnostní pojistky při editování genů

Nástup genomových editorů umožňuje rychle cíleně mutovat celé populace. Zároveň ale vzbuzuje obavy z úniku geneticky editovaných organismů do prostředí. Vědci proto vyvíjejí genetické bezpečnostní pojistky, které by jim pomohly udržet geneticky editované organismy pod kontrolou.

Změny genomu v celých populacích mohou posloužit v laboratorních genetických experimentech a mohou být použity třeba i v boji proti hmyzem přenášeným infekcím. Když by se ale likvidačně nastavené změny genomu dostaly ven z laboratoře, tak by prý mohly poznamenat celé ekosystémy.

Evoluční inženýr Kevin Esvelt z Wyssova institutu pro biologicky inspirované inženýrství a a jeho kolegové proto nedávno v časopisu Nature Biotechnology zveřejnili technologie, které fungují jako bezpečnostní pojistky pro organismy s editovaným genomem. Slibují si od toho, že by mohli odvrátit část obavy, které se už dlouho objevují kolem biotechnologií.

Esvelt a spol. vyjadřují svou odpovědnost za to, aby jejich experimenty zůstaly v laboratoři a nepronikaly do okolí. Za tím účelem vyvinuli genetické bezpečnostní pojistky, které vyzkoušeli na kvasinkách Saccharomyces cerevisiae. Dobře se s nimi pracuje a není pravděpodobné, že by se nějak dramaticky šířily do okolního prostředí.

Jedna z těchto technologií, označovaná jako „split drive“, spočívá v rozdělení genetických komponent systému pro šíření mutací v populaci s genomovým editorem na více míst v genomu. Tento postup vede ke zpomalení šíření mutací. Esvelt a jeho kolegové vyzkoušeli i technologii „molecular eraser“, která funguje velice podobně, jako tlačítko „undo“, čili „zpět“. Spočívá v rozšíření druhé mutace v genomech, která vrací zpět do původního stavu genetické změny, k nimž došlo prvním použitím genomového editoru.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: