Atopický ekzém

Toto onemocnění kůže, někdy též označované jako atopická dermatitida, nebo syndrom atopické dermatitidy, je chronické, velice často podmíněné geneticky. Přestože se častěji vyskytuje u dětí (až 20 %), může jím být postižena i populace dospělých. V závislosti na rozsahu a míře projevů má nejen primární dopad na zdraví jedince, může mít i dopad na osobní, profesní a společenský život. Mimo dermatologů spolupracují na diagnostice a léčbě atopické dermatitidy i lékaři z dalších oborů, jako jsou alergologové, imunologové, mikrobiologové a psychologové.

Původ a projevy onemocnění

Výskyt atopického ekzému (AE) je podmíněn geneticky. Velkou roli hraje také zatížení životním prostředím a z části alergické reakce. V rodinné anamnéze lze až ze 70 % předpokládat výskyt dermatitidy, nebo nějakého souvisejícího alergického onemocnění. AE postihuje v celoevropském měřítku až 1 % obyvatel. V České republice je postiženo kolem 800 tisíc pacientů různých věkových kategorií. Z hlediska věkového rozložení dětí jsou nejčastěji postiženi kojenci (až 9 %) děti do dvou let v 7 % případů a děti do sedmi let 4 %. V dětském věku převládá mužská populace, v celkovém měřítku převládají jako pacientky ženy.

Atopický ekzém rozlišuje dvě základní formy: intrinsická - výskyt specifických IgE protilátek je negativní, v iniciaci se neuplatňují alergeny. Druhou formou je forma extrinsická – u této formy lze identifikovat specifické IgE protilátky. U některých případů může být prokázána spojitost s alergickou rhinokonjuktivitidou nebo alergickým astmatem, v průměru u 65 % pacientů bývá zjištěna senzibilizace na potravinové nebo aerogenní alergeny.

Iniciací atopické dermatitidy může být kontakt s alergenem, enterotoxiny bakterie Staphylococcus aureus, fyzikálně chemické faktory, mechanické podráždění, ale například i stres. Potravinové alergeny jsou nejčastějšími spouštěči u malých dětí – patří sem složky sladkostí jako je kakao, čokoláda, lískové ořechy, ale spouštěčem mohou být i běžnější potraviny jako například bílek, kravské mléko, sója, pšenice, nebo i jablka a ryby. Ze vzdušných alergenů jsou to nejčastěji složky běžného prachu - roztoči, plísně a bakterie, a pak sem patří pyly stromů a bylin a srst zvířat.

Atopický ekzém postihuje dermis i epidermis a projevuje se extrémně suchou a drsnou kůží, zarudnutím a svěděním. Dalšími příznaky mohou být otoky, oděrky vzniklé nekontrolovaným škrábáním svědících míst, hemoragické krusty, atrofické jizvy.

Základním problémem je narušená struktura kožní bariéry a tím i její funkčnost. To je způsobeno poškozením metabolizmu ceramidů. Kožní bariéra ztrácí na schopnosti vázat vodu, naopak se stává propustnou pro zevně působící látky – kůže je tak snadno podrážditelná a výrazně citlivá na vnější podněty.

Léčba

Prvním krokem léčby je nalezení a odstranění iniciačního faktoru. Jeho eliminace by měla být i součástí režimových opatření v budoucnu. Lehčí formy atopické dermatitidy lze spolehlivě regulovat lokálními prostředky, u těžších forem je nutná systémová terapie (ta se vždy kombinuje s lokální formou).

Základem každé léčby je snaha o obnovení kožní bariéry. Suchá atopická pokožka je velice citlivá vůči změnám klimatu, a proto musí být pravidelně ošetřována. Z běžně dostupných forem emoliencií jsou to koupele (nejčastěji olejové), krémy a emulze obou typů (olej ve vodě i voda v oleji), dále se používají preparáty s obsahem urey, pro děti je to nižší koncentrace (kolem 3 %) pro dospělé jsou to koncentrace k 5 %. Z komerčně dostupných emoliencií vyberme alespoň některá:

Balmandol olej, Balneum Hermal, Linola-Fettölbad, Oilatum Emollient, Oilatum Plus, Excipial U Hydrolotio, Excipial U Lipolotio, Excipial krém, Excipial mastný krém, Linola, Linola Fett N, Lipobase

Všechny tyto preparáty jsou určeny k základnímu ošetření kůže, k jejímu promazání, hydrataci, změkčení a zjemnění. Atopická kůže je mnohem více náchylná mikrobiálnímu napadení, z tohoto důvodu se využívají v lokální terapii látky specificky působící, jako jsou antibiotika, imidazolová antimykotika a antiseptika.

Další skupinou jsou látky s protizánětlivým efektem - kortikosteroidy. Tyto látky mohou být využívány buď samostatně, nebo v kombinovaných preparátech s některými výše zmíněnými složkami. Protizánětlivé přípravky jsou posuzovány dle jejich účinnosti a děleny do několika kategorií. Z běžně používaných látek jsou to tyto:

hydrocortison, prednisolon, betamethason, fluocinolon, fluticason, methylprednisolon, mometason, prednicarbat, alclomethason, dexamethason, triamcinolon, clobetasol, halcinonid

Vzhledem k možným nežádoucím účinkům při dlouhodobém používání kortikosteroidů, řídí se lokální léčba specifickými terapeutickými pravidly:

• omezení počtu aplikací za den (ideálně 1x denně - ráno)
• podáváni lokální léčby v časových intervalech
• snižování dávky a síly použitých kortikosteoidů

Systémová terapie zahrnuje v základní léčbě antihistaminika, antibiotika a virostatika. Pokud se jedná o těžší formy atopického ekzému, mohou být podávány kortikosteroidy, imunomodulátory, imunosupresiva (metotrexát), případně je aplikována fototerapie. Při podávání virostatik jsou kontraindikovány lokální kortikosteroidy.

Vzhledem k účinkům je také prakticky celá léčba atopické dermatitidy (mimo některé typy emoliencií) je vázána na lékařský předpis.

Režimová opatření

Lidé s atopickou dermatitidou jsou vyloučeni z možnosti pracovat v některých oborech. Mezi riziková povolání patří například ta, která jsou spojena s alergizujícími faktory jako je srst, pyly (kadeřník, krejčí, kožešník, veterinář, zahradník, ošetřovatel zvířat, kuchař), dále jsou to obory, kde může pacient přijít do styku s chemickými látkami (lékař, zdravotní sestra, uklízečka, malíř, obráběč kovů), v neposlední řadě to mohou být některé druhy průmyslové výroby.

Mezi další opatření řadíme tyto:

• spíše nižší teplota v místnosti, časté větrání
• zvlhčovače vzduchu
• vhodný výběr oblečení (přírodní materiály rostlinného původu)
• vyvarovat se horkým koupelím, vhodnější je sprchování
• opatrné osušování ručníkem po mytí
• pravidelná aplikace hydratačních prostředků
• omezit těžkou fyzickou aktivitu
• eliminace iritačních faktorů (cigaretový kouř, výfukové plyny)
• vyvarovat se stresu
• eliminace kontaktu se senzitizujícími pyly
• vhodný pobyt v horách nebo u moře

Speciální dieta se doporučuje, pokud je spouštěcím mechanizmem atopické dermatitidy některá z alergenních potravin. Pokud potravinový alergen ještě není vyloučen ani definován, nasazuje se tzv diagnostická hypoalergenní dieta, jejímž cílem je potvrdit nebo vyvrátit závislost atopické dermatitidy na některé z běžně konzumovaných potravin.

Autor: RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Zdroje:

Dastychová E.: Atopický ekzém, Dermatologie pro praxi, 2007, 1, 177.

Růžičková Jarešová L.: Celoroční péče o atopickou a velmi suchou pokožku, Dermatologie pro praxi, 2012, 1, 6.

Čelakovská J.: Výživa u atopického ekzému, Dermatologie pro praxi, 2012, 3, 127.