Asijské buňky Evropana nevyléčí, zjistili čeští vědci. A cituje je celý svět

Výzkum kmenových buněk je nadějí pro nevyléčitelně nemocné či nepohyblivé lidi. Vědci však nyní objevili vážný problém, který vzbudil celosvětovou pozornost: předpokladem účinné léčby je, že se využijí vždy jen ty buňky, které mají podobnou genetickou informaci jako buňky pacienta. V Česku mohou mít tedy při léčbě vážných chorob smůlu například lidé jiných ras než indoevropské.

"Dosud používané a uchovávané linie kmenových buněk jsou vhodné pouze pro Evropany. Pro lidi z ostatních kontinentů nejsou použitelné ani jako model genetických onemocnění či jako terapeutické buňky," vysvětluje Petr Dvořák z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Pro Jižní Ameriku, Afriku a velkou část Asie je to tedy podle něj špatná zpráva.

Výsledky výzkumu zveřejnil Petr Dvořák společně s mezinárodním vědeckým týmem v prestižním časopise New England Journal of Medicine. A studie se ve špičkových vědeckých pracovištích okamžitě stala jednou z nejdiskutovanějších.

Vědci varují, že až dosud nejvíce rozšířené linie kmenových buněk postrádají populační rozmanitost a že žádná z nich si "nerozumí" s tou, která má například africký původ.

Není Evropan jako Evropan

Nejde jen o to, že kmenové buňky bělochů nemohou vyspravit poškozenou míchu černocha nebo Asijce. Ony si dokonce nemusí rozumět ani v Evropě.

"Velké genetické rozdíly mohou být už mezi Středoevropanem a Skandinávcem," vysvětluje Petr Dvořák. Závěry nově zveřejněného výzkumu povedou podle něho k tomu, že se při léčbě pomocí kmenových buněk bude vybírat "materiál" vždy z toho regionu, v němž rodina nemocného člověka dlouhodobě žije.

Určitě tedy není dobré shánět pro buněčné terapie či výzkum nemocí Evropanů embryonální buňky třeba až v Japonsku.

Dvořák připomíná ještě jeden důležitý fakt: převratný výzkum se týká výhradně embryonálních kmenových buněk, které jsou podle vědců v léčbě univerzálnější než ty odebrané z kostní dřeně či pupečníkové krve.

Genetik: Buňky nás "zradily"

Genetik Daniel Vaněk je nejnovějšími poznatky ohromen a v nadsázce říká: "To je ale zrada. Tuhle odlišnost a odmítání lidských buněk spolupracovat bych tedy ani ve snu nepředpokládal."

Vědci se totiž až dosud domnívali, že vytvořené buněčné linie mohou při léčbě pokrýt téměř celou lidskou populaci. A najednou to neplatí a vše je jinak.

"Vůbec bych nepředpokládal, že u buněk funguje tento zvláštní rasismus, jehož objev bude mít zřejmě dalekosáhlé důsledky v medicíně. Lidské tělo je prostě složitější, než často tuší i lékaři nebo genetici," komentuje objev o odlišnosti kmenových buněk Daniel Vaněk.

Výzkum omezené různorodosti buněčných linií je podle vědců teprve v počátcích, takže se můžeme dočkat ještě lecjakého překvapení, které buňky spolu "mluví" a které naopak ne. A hlavně: proč se tak chovají? Vědci svůj výzkum nyní zaměřují na získání nových linií embryonálních kmenových buněk i z jiných oblastí světa.

Další trumfy vědci ještě vytáhnou

Výzkum o odlišnosti kmenových buněk navazuje na několikaleté celosvětové genetické mapování lidstva, které mimo jiné vypovídá o tom, jak naši dávní předci osídlovali Zemi a kde byl vlastně tento desetitisíce let dlouhý "závod" odstartován (pomezí Etiopie a Somálska).

Vědci - s nemalým přispěním českých kolegů - chtějí zanedlouho vytáhnout další trumf. Detaily zveřejní v dohledné době jiný prestižní časopis, Nature.

Výzkum totiž odhalil, že embryonální kmenové buňky se mohou po jistém čase pobytu ve zkumavce geneticky měnit. Což může vést ke komplikacím u léčeného pacienta. Například ke vzniku nádoru.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz