Akademické týdny – GMO a víra

Na přelomu července a srpna t.r. proběhly ve Sněžném v Orlických horách Akademické týdny (dále AT). I letos mezi přednáškami zazněla jedna o moderních biotechnologiích, kterou si vyslechlo zhruba sto posluchačů.  

Tradici konání AT v Novém Městě nad Metují lze vystopovat až k třicátým letům minulého století. Týdenní letní setkávání zejména katolických věřících přijalo postupně ekumenický ráz s mnohotvárným přednáškovým a kulturním programem.

Jejich konání bylo obnoveno po roce 1989 mozaikou témat nejen teologických či sociálně vědních, ale také týkajících se oblasti přírodních věd. V loňském roce se tak např. v programu objevila i přednáška profesora Jaroslava Doležela z olomouckého Centra výzkumu Haná věnovaná mj. genomice a s ní spojeným metodám transgenoze a genové editace.

Zájem organizátorů AT o problematiku moderní vědy o rostlinách trval i v tomto roce, a tak si posluchači mohli vyslechnout přednášku profesora Zdeňka Opatrného z Přírodovědecké fakulty UK v Praze s názvem „Genové manipulace u rostlin ve vztahu k přírodě a víře“. Téměř symbolicky byla zařazena mezi témata „Job – sázka na člověka“ a „Proměny faustovského mýtu“. A mohla tak i s tímto podtextem ilustrovat a hodnotit jak přínosy, tak potenciální rizika nejen technologie genového přenosu, ale také genové editace metodologií CRISPR/Cas9.

Shodou okolností jen krátkou dobu před konáním AT bylo zveřejněno odborně absurdní rozhodnutí Evropského soudního dvora o zařazení těchto technik mezi postupy vedoucí ke vzniku GMO a současně vytvoření „dělící čáry“ mezi mutagenezí tradiční a editační (viz také Stanovisko BIOTRINu k NBT). Jak sama přednáška, tak následná diskuse poskytly vhodný časový prostor ke komentářům na téma „Je bezpečnější operace gamanožem nebo tím pazourkovým?“.

Diskuze probíhala ještě i při večeři. Obecně vzato se tazatelé projevili jako poměrně velmi poučení a v naprosté většině novým technikám šlechtění naklonění. Na straně druhé nechyběly ani tradiční dotazy, opakující se řadu let – zejména k problematice zdravotních resp. ekologických rizik, spojených s využitím GM plodin. Příkladem budiž jeden za všechny ostatní:

„…již v devadesátých letech bylo údajně ve Švýcarsku pozorováno rozsáhlé hynutí lesní zvěře následkem požití geneticky modifikované řepky…“

Následná reakce řečníka:

„…Pokud se pamatuji, ano, s požitím ozimé řepky bylo spojeno hynutí lesní/spárkaté zvěře. A to možná ještě o trochu dříve. Jenže tuším ne ve Švýcarsku – ale v Československu. A nebyla to řepka geneticky modifikovaná (ta se dodnes nepěstuje ani u nás, natož v konservativním Švýcarsku), leč klasicky vyšlechtěná „dvounulka“ – tedy „bezeruková“ a také s minimálním obsahem hořkých glukosinolátů. Sladká čerstvá píce v podzimních měsících vedla zejména k těžkým kolikám…“

Mimochodem – tento problém dezinformovanosti trvá dosud.

Přednáška AT 2018 měla úspěch, v plánu je návazné rostlinné téma pro rok 2019. Bylo by skvělé komentovat a prodiskutovat třeba revidovaný přístup EU nejen k samotným genovým editacím, ale tak k dnes již klasickým GM technikám.

Přednášky AT jsou již tradičně natáčeny redaktory TV Noe a zpracované záznamy využívány v jejím celoročním vysílání. Všechny videonahrávek jsou za poplatek dostupné i jednotlivým zájemcům – viz https://www.akademicketydny.cz/wp-content/uploads/2018/09/nahravky.pdf.

Zdroje:

https://www.akademicketydny.cz/

Prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, Přírodovědecká fakulta UK v Praze

Převzato z: