A další - Aktivity na podporu zemědělské biotechnologie II.

Minule jsme informovali o vstřícnosti Bruselu vůči poddaným - ptá se jich na mínění. Svědomí politiků a úředníků je zcela právem nejvíce zatíženo v oblasti biologie - a tak akce pokračuje Konzultací (http://ec.europa.eu/research/consultations/bioeconomy/consultation_en.htm). Biotechnologie je ukryta v širším termínu bruselského new speak - BIO-BASED ECONOMY, případně ve spojené s velmi sexy dodatkem udržitelný, tedy SUSTAINABLE Bio-based Economy. V dalším budeme raději používat méně vznešené zkratky BBE a SBBE. Jsme tak připraveni si zahrát s EU hru zvanou Consultation „Bio-based economy for Europe: state of play and future potential", čili Konzultace BBE pro Evropu: stav hry a budoucí potenciál" (nemělo by nám uniknout, že anglicky play znamená i žert, drama nebo zápas). 

Je to spíše drama, protože kdo je žádostiv přispět svým názorem, musí vyplnit dotazník na internetu za čas vymezený na 90 minut. Posoudit je třeba 113 bodů ze tří až pěti hledisek. Jen k charakteristice hodnotitele náleží 28 bodů, pokud jde o jednotlivce a 25 bodů v případě organizace. Laskavý internet však poskytuje seznam otázek nanečisto.

Konsultace nám představuje BBE ze strany přínosů a máme se vyjádřit, zda by jich mělo být dosaženo: za 10, 20 či 40 let, nebo že nás tento přínos nezajímá. Jde o zabezpečení dostatku potravin (a to zdravějších) pro Evropu i rozvojové země, zvýšení efektivity zemědělství, snížení tlaku na přírodní zdroje, omezení odpadků a produkce skleníkových plynů, ale také poskytnutí biomasy a biopaliv. Vrcholem je hrdý cíl - posílit vedoucí postavení Evropy ve vědách o životě (logické by bylo posilovat to, co existuje). Celkem 20 přínosů. Samozřejmě přicházejí i rizika, pouze 9. Například tlak na zdroje potravin v Evropě i v rozvojových zemích vinou podpory nepotravinářských plodin, nebo naopak neplnění závazků na ovládnutí klimatu pro nedostatek biomasy. Zcela věcně se jako riziko uvádí odlesňování a znečištění přírody včetně zvýšení produkce skleníkových plynů zemědělskou činností.

Dále se hodnotí evropská politika ve vtahu k vytváření SBBE ve třech stupních důležitosti podle 12 směrů. Patří do nich samozřejmě zemědělská, průmyslová i energetická politika a politika životního prostředí a klimatických změn. Zahrnuta je i politika směrem k zaměstnanosti a výzkumu. To je přechod k dalšímu bodu, který se nás táže na náš názor na současný stav výzkumu a inovací v BBE. Nutno podotknout, že v Evropě zřejmě neexistuje výzkum bez inovací, protože v dokumentu se samotný výzkum nikdy nevyskytuje, pouze v pevné dvojici s inovacemi. Hodnotí se opět ve čtyřech stupních významu 11 hledisek. Jde např. o vytvoření základny pro sociální požadavky Evropy i rozvojových zemí, ale jsou tu také pro EU citlivé body: promítnutí výsledků výzkumu do politiky nebo do tržních produktů a zemědělské praxe. Zde hrozí velmi špatná známka, stejně tak jako v poskytnutí znalostní základny pro veřejnost.

Na tento úsek opět logicky navazuje dotaz, jaké jsou naše názory na hlavní překážky současného rozvoje BBE. Je jich sebekriticky vyjmenováno 21. Kromě logistických nedostatků, jako je nekoordinovanost jednotlivých sektorů a problémy s financováním  jsou tu zásahy do černého: přílišná současná regulace! zatěžující administrativa! používání principu předběžné opatrnosti! obavy veřejnosti a negativní pohled na biotechnologie! Kdyby to pravidla dovolovala, zasloužilo by červeně odpovědět v prvním sloupci „Významné v EU i národní úrovni". Ovšem v některých případech je národní úroveň pouze donucena vytvářet překážky podle EU regulace.

Přichází velmi důležitý úsek - zapojení veřejnosti a jejího vztahu k BBE z hlediska dostupnosti informací. Hodnotí se osm položek čtyřmi stupni významu. Třeba kvalita informací o současných i budoucích dopadech na životní prostředí a zdraví. Podle zjištění Eurobarometru jsou to informace spíše podle bojovníků proti biotechnologii. Naopak informace o bio-produktech jsou spíše z reklamy. Zcela nedostatečnou by musel dostat bod „Nástroje pro dialog s veřejností o přínosech, nákladech a rizicích BBE".

Máme čtyřmi stupni vyjádřit souhlas s evropskou strategií pro SBBE z hlediska její výhodnosti a možných budoucích opatření. Na prvním místě je pochopitelně zajištění dostatku potravin, ale také biomasy jakož i podpora nízkoodpadní společnosti. Pozitivní je strategie posílení základny výzkumu a inovace. Poněkud sporné jsou však strategie „Přesun směrem k posílení blahobytu prostřednictvím udržitelní spotřeby" a „Posílení efektivního dozoru a koordinace". Obojí se totiž dá vykládat mnoha způsoby, neboť následuje „Vytvoření rámce koherentní politiky".

K této poslední strategii je pro posouzení samostatný odstavec, takže se dovíme, co se tím míní. Kromě čistě organizačních opatření je zde významný bod „Vytvoření nových nástrojů financování pro podporu růstu BBE". Ale nechybí i možnost vzniku nového úřadu pod názvem „Evropská pozorovatelna (observatory) pro mapování výzkumných aktivit a údajů v BBE". Funkční by mělo být posílení BBE prostřednictvím rozvoje venkova a zejména podporou komplementarity veřejných a firemních iniciativ. Zlatým písmem by měl být napsán bod „Přizpůsobení existující legislativy, aby se vytvořilo prostředí k usnadnění BBE", stejně tak jako „Zvýšit úroveň financování výzkumu a inovací".

K tomuto bodu se připojuje následující skupina dotazů na náš názor, které výzkumné aktivity by pomohly v uplatnění BBE. Je to třeba výzkum sociálních požadavků v EU, integrovaných a udržitelných služeb pro zemědělství, posunu k bezodpadové společnosti. Opět se objevuje výzkum pro posílení blahobytu prostřednictvím udržitelné spotřeby a pro snížení produkce skleníkových plynů. Významné je posílení výzkumu zemědělství schopného vyrovnat se s předpokládaným nedostatkem vody a podpora výzkumu průmyslových aplikací. Do tohoto bloku též patří výstavba znalostní základny pro sociálně ekonomické a environmentální dopady a to i pro rozvojové země a výzkum etických a legálních aspektů nových technologií.

Následuje blok opatření k posílení trhu, ekonomického růstu a zaměstnanosti. Zde jsou zajímavé body „Zjednodušení postupu značení a certifikace", „Podpora mobility výzkumníků" a „Podpora biologické vzdělanosti na školách".

Kritického faktoru se týká poslední odstavec: Opatření pro lepší zapojení veřejnosti a posílení sociální inovace v BBE. Zahrnuje posílení akcí spojených s komunikací a šířením informací o výhodách a rizicích BBE, vytvoření diskusní platformy o aktivitách BBE a zainteresování širší veřejnost. Dále by se měla zlepšit informovanost spotřebitelů o BB-produktech a stimulovat je k jejich nákupu. K tomu i financovat výzkum chování spotřebitelů a podporovat sociální inovace v zemědělsko-potravinářském řetězci, např. místním prodejem. Dobrým předsevzetím je posílit akce k omezení odpadu potravin v domácnostech a službách.

Vidíme, že schéma Konzultace je sice poznamenáno úřednickým pojetím, ale nepostrádá racionality a dokonce i sebekritického podtextu. Jde jen o to, zda racionalita bude také vládnout při vyhodnocení výsledků. Úřednická délka a namáhavost vyplnění má jednu pozitivní stránku: jen málo aktivistů podepisujících prefabrikované dopisy na internetu se dotazníkem Konzultace prokouše.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník

Použité obrázky: http://www.sxc.hu