Datum: 25.2.2022
Vědci poprvé vytvořili umělé organické neurony, nervové buňky, které je možné propojit například s živou rostlinou, společně s umělou organickou synapsí. Jak neuron, tak synapse jsou z 3D tištěných organických elektrochemických tranzistorů.
Vyzkoušeli to na masožravce. Po připojení k masožravé rostlině mucholapce podivné mohou elektrické impulzy z umělé nervové buňky způsobit zaklapnutí listů rostliny, ačkoli do nastražené pasti nevlétl žádný hmyz.
Organické polovodiče v mucholapce přitom mohou vést elektrony i ionty. Tím napodobují vytvoření akčního potenciálu u rostlin. V tomto konkrétním případě mohou slabé elektrické pulzy (méně než 0,6 V) indukovat akční potenciály u mucholapky, což vyvolá uzavření jejích pastí.
Jak uvádí Simone Fabiano z Laboratory of Organic Electronics na Linköping University, mucholapku podivnou si vybrali, aby mohli jasně ukázat, jak můžeme řídit biologický systém umělým organickým systémem a přimět je, aby komunikovaly stejným jazykem.
Badatelé rovněž ověřili, že propojení mezi neuronem a synapsí vykazuje schopnost „učení“, takzvaného Hebbovského učení (neuronů). Informace se ukládá v synapsi, díky čemuž neustále roste efektivita přenosu signálu.
V budoucnu by se podobné umělé nervové buňky mohly uplatnit například ve vysoce citlivých protézách, implantovatelných systémech pro léčby neurologických onemocnění nebo třeba v měkké robotice s inteligencí.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2023 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Zaměstnání nabídka - Nabídky zajímavých zaměstnání
Masarykova univerzita - Masarykova univerzita
Z dinofagelátů lze vyrobit funkční perovskity pro solární aplikace
Vyvinula se legendární E. coli už příliš?