Genetický spínač zapomětlivosti

Vědci pravděpodobně našli vodítko ke ztrátě paměti ovlivněné věkem. Tento poznatek je spojený s pevně stočenými vlákny DNA v mozku starších myší. Pokud se proces, který objasnili, vyskytuje i u lidí, může tento objev vést k vytvoření nových cest, jak pomoci starým lidem s pamětí.

V nové studii vědci zjistili, že starší myši mají méně genetického obalového materiálu, který pomáhá vláknům DNA zakládat paměťové formace a dále startovat procesy na paměti založené.

Stejně jako starší lidé i starší myši si často nepamatují určité situace nebo ztrácejí vzpomínky. Ve studii, která byla publikována na začátku května 2010 v časopise Science, vědci umístili myši do krabice s určitým stupněm osvětlení, vůní a dalšími charakteristikami, které by si měla zvířata zapamatovat ve spojení s elektrickým šokem do nohou. Mladé myši, které se do stejné krabice vrátily po 24 hodinách, si prostředí pamatovaly a projevoval se u nich strach z dalšího šoku. Avšak myši starší měly velký problém vybavit si opět toto místo a proto žádný strach nepociťovaly.

Odhalit příčinu této ztráty paměti se rozhodl vědecký tým vedený André Fischerem z European Neuroscience Institute v Gottingenu v Německu. Sledovali především chemické změny v mozku, které by mohly potlačovat některé geny formující paměť. Dřívější studie zjistily, že vzpomínky jsou kódovány v mozku. Zde se při procesu pamatování aktivuje přes 1000 genů, které se přímo i nepřímo podílejí na tvorbě vzpomínek a paměti. K aktivaci těchto genů je však potřeba chemická reakce. Acetylové skupiny musí nejprve uvolnit pevně smotanou DNA.

V této nové studii Fischer a jeho kolegové zjistili, že tyto chemické podmínky byly zodpovědné za ztrátu paměti u starších myší. Staré myši měly mnohem méně acetylových skupin než by v té době bylo potřeba na zapamatování prostředí a šoku. Výsledkem bylo, že to centrum genů, které se působením acetylových skupin mělo uvolnit, zůstalo neaktivní „vypnuté".

V další přidaných experimentech vědci aplikovali medikament do mozku starších myší, aby vyrovnali nedostatek acetylových skupin. Chtěli podpořit acetylaci v mozku. Výsledek byl skvělý - starším myším se nastartoval proces tvorby acetylových skupin, došlo k uvolnění vláken genů a ony byly schopny zapamatovat si veškeré dění v krabici i se šokem.

Pokud formování paměti funguje stejně i u lidí, vědci by mohli být schopni čelit ztrátě paměti u starších lidí podporou acetylace v jejich mozku. Zůstává zde stále ale jeden problém. Acetylace má mnoho rolí v těle člověka a proto se vědci musí zaměřit na podporu pouze té v mozku.

„Každý doufá, že bude v budoucnu možné smazávat tyto deficity způsobené stářím, avšak je před námi stále mnoho práce," říká neuroložka Farah Lubin z University of Alabama v Birminghamu.

Autor: Jakub Málek

zdroje: www.sciencenews.org

www.wikipedia.cz